Básneň o tragické lásce

Já miluji tě mockrát,
Dej mi šanci tě poznat...
Být s tebou stále , to bych si přál,
Stále bych si s tebou povídal,
Také víc bych tě víc miloval,
Jenže souzeno není nám...
Život je krutý,
Dokáže být také nežný,
Tak jako já když slyším ty slova
"Miluji tě víc zas a znova"...
Jenže realita se za ní schová,
A když jí vidím jak kvůli němu umírá,
Tak sdrce mé je na tisíce kousků,
Jenž vystřelím si brokovnicí částečky mozku.
Cítím to do hloubky kostí,
Život muj teď tímto končí...