V zrcátku
V zrcátku
V zrcátku dopadlé vločky
vidím sebe a tebe
přicházíš z mrazu a vánice
sesypal jsi sníh z límce
i z myšlenek.
Cinkl přezkou smíchu
o poraněné sny
zmrzlý kámen pukl
pod horkou dlaní.
Zpřívětivěl
podivný chlad ničeho.
Spočinuté verše
a sladká hudba hlasu
vyšplhala po žebříku
do naducaných peřin nebe.
Říkej ještě chvilku
..že máš mne rád..
vidím sebe a tebe
přicházíš z mrazu a vánice
sesypal jsi sníh z límce
i z myšlenek.
Cinkl přezkou smíchu
o poraněné sny
zmrzlý kámen pukl
pod horkou dlaní.
Zpřívětivěl
podivný chlad ničeho.
Spočinuté verše
a sladká hudba hlasu
vyšplhala po žebříku
do naducaných peřin nebe.
Říkej ještě chvilku
..že máš mne rád..
Komentáře (10)
Komentujících (9)
Doporučit
TiskKomentáře
Krásně vyřčená touha po lásce.
Začátek pozvolný a zvyšující se do závěru.
Hezká báseň.
21.12.2007 22:33:00 | s.e.n
něžný, kolébavý to bývá let,
jen sleduj sněhové vločky dráhu,
po dopadu již taje v mžiku
jak pod horkou dlaní nejistoty led,
až málem ztrácím rovnováhu,
když šeptám, jistě ne naposled,
ta slova, stoje na žebříku
***
J.s.
21.12.2007 10:09:00 | j.c.