Věnováno
Věnováno
Jdouce tak životem mnohdy mě zarazí
jak velké pouště jsou, jak malé oázy
oceán písku a pálivé nebe
kam oko dohlédne, nic kromě sebe
je mi to opravdu, opravdu líto
že jsem tu bez Tebe, ach, promiň mi to
v oáze místa je žalostně málo
zdá se, že ve větru slyším Tvé haló
bláto je vyschlé a keř málo chrání
po vodě zůstaly fatamorgány
opadly lístečky co kryly stínem
sobecky třesu se já já, ač Ty ne
nevím, zda budu živ, až se zešeří
je teprv poledne, jakpak lze věřit
že zázrak stane se, vytryskne gejzír
víra nad nevírou právem zvítězí
zaslechnu volání, někde nablízku
ještě naposledy zvednu tvář z písku
vím pak, když hltám té vody z Tvé dlaně
já na Tě zapomněl, však ne Ty na mně
jak velké pouště jsou, jak malé oázy
oceán písku a pálivé nebe
kam oko dohlédne, nic kromě sebe
je mi to opravdu, opravdu líto
že jsem tu bez Tebe, ach, promiň mi to
v oáze místa je žalostně málo
zdá se, že ve větru slyším Tvé haló
bláto je vyschlé a keř málo chrání
po vodě zůstaly fatamorgány
opadly lístečky co kryly stínem
sobecky třesu se já já, ač Ty ne
nevím, zda budu živ, až se zešeří
je teprv poledne, jakpak lze věřit
že zázrak stane se, vytryskne gejzír
víra nad nevírou právem zvítězí
zaslechnu volání, někde nablízku
ještě naposledy zvednu tvář z písku
vím pak, když hltám té vody z Tvé dlaně
já na Tě zapomněl, však ne Ty na mně
Komentáře (9)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskKomentáře
hluboke emocionalni vyznani, jde pod kuzi, az by mi toho poutnika na pousti bylo temer lito ... myslim, ze z tech, co jsem zatim od tebe cetla, snad i nejlepsi ... mas take muj obdiv za cestinu :)
11.01.2008 16:50:00 | janewe