Jsem toužící

Jsem děvčátko ztracené v temném lese
toužící naleznout správnou cestu zpět.
Jsem kořenářka, co plnou nůši bylin nese,
toužící však utrhnout jediný, pro ni nejkrásnější květ.

Jsem skoro vyhořelá, bílá svíce
toužící, aby její knot se prodloužil.
Jsem velká, červenající se líce
toužící, aby je vítr alespoň trošku pohladil.

Jsem hráč, co stále prohrává,
však toužící vítězství okusit.
Jsem nesmělá, mladá dáma
toužící světlo do dlaní polapit.

Jsem slunce černými mraky zahalené
toužící lidem polaskat tvář.
Jsem milenec, co dívkám ubližovat nepřestane,
toužící však nikdy nespatřit jejich pláč.

Jsem tichá, pro všechny tu jsoucí vrba,
však toužící vypovídat své trápení.
Jsem už snad stokrát chycená ryba
toužící po posledním lapení.

Jsem tráva rosou osvěžená
toužící po velkém lijáku.
Jsem kniha pro všechny otevřená
toužící ukázat jim jen bílou stránku.

Jsem bílý a mrazivě krásný sníh
toužící spatřit rozkvetlá pole.
Jsem do ohně v mžiku přilitý líh
toužící, že tak rychle nevzplane.

Jsem nevelký kamínek u cesty
toužící skálou být.
Jsem květina mrtvé nevěsty
toužící o štěstí nejen snít.