Jednomu...

šedina na bývalé černé
sníh a pláč možná fraška
pomíjivá síla která tu je a najednou zmizí
kudrlinka třepající se z kouřového dýmu
slza rosy sedící v trávě a kanoucí dolů
nechci však stále stále si pro mě cizí
čas,ticho,očekávání na nový úsvit
na plnost otevřených očí života
bože chci být jen tvá jistota
strach z nedokonalé lidskosti
minulost bránící a táhnoucí kameny
svázanost oddenku stáhnutého podzemí
bránící svitu světla záře
sem jen směsice kapalného plynu pršícího dolů
omývajíc tvoje děcky dychtící tváře
snad čekají na mé kapky z osnovy
a zrakovém vjemu se zjeví zas
ten obraz v hrubém černém rámu
rohem drtíc ti memory space
tak prázdno by bez něj bylo
šedi toluenem děravou kurou
tak kua přestaŇ být mou noční můrou!!!