Touha

Malý motýlek velké lži, velká hrst malého bohatství
Mé tělo by tě chtělo, ach, kdyby jen smělo.
Tiše ležím vedle tebe, slyším tlukot tvého srdce.
Říkám si, co ty, červe,
ty jsi zticha
Nezasahuješ do mého prázdna/ticha,
touha se kolem vznáší jako pláštík mlhy

Avšak, já již nemohu dále tvé milosti vzdorovat, bereš si mě pod svá křídla,
vrahu dívek bezvinných
Kde jen byla ta má chyba, že jsem padla do osidel tvých... bezedných?

Malý motýlek kolem nás létá
Létá kolem nás léta a léta, či snad sekundy?
Tvá touha mě zmohla, dostala na kolena a zase nemilosrdně zvedla,

Kde jen chyba se ta stala, že má tvář již nespatří světla, že již tma a nicota jen mými sestrami?
já jen sama jsem tam stála…
a kdo prosil se o tvůj příchod?... Ano! Sama!
To byla zrada, to byla ta chyba má, že jsem stála bezradná.

Ty, jak anděl zjevil ses ze strachu, černé oči ti po mě bloudily,
A nezavadily! Nezavadily o ty mé!

Já podlehla jsem tvému hlasu, co šeptal mi do vlasů
„princezno má, jediná“ kde však konec těmto slovům.

Kdo mohl tušit, že nepatřily mě..? já jen loutka tvého bytí..
Teď se vznáším v pekle, jsem neukojitelnou hračkou tvou,
Ty jsi však nepředstavitelnou krutostí mou
Již nikdy se nepodívám na slunce bez tváře tvé,
Již nikdy se nepodívám s radostí na tělo své,

Chytře si si vyhrál panáčku,
umírám touhou bez tebe, umírám touhou s tebou…
… zemřu bez tebe
Slyším tvůj bludný hlas, šeptá mi zas: „jsi moje“. Do ouška, tiše, ať tě bůh neslyší.

Poslední polibek, poslední pohled, zvedneš se, a…