Indiánská písen lásky

Toulám se travnatou plání,
já toulám se sám,
vánek mi šeptá
kde tě hledat mám.

Na koni uháním
s větrem za tebou,
orel můj průvodce
vede mne cestou tvou.

Už nechce se mi dál bez tebe být,
sedával jsem u klidných vod,
zpíval si s větrem písně prérie,
zpíval jsem sám pod nebem hvězdnatým,
ale ted´ už s tebou chci být
a tak letím dál, skoro se vznáším,
uháním tam,
kde hledat tě mám.

V nocích chladných
kdy vlci vyli z hor,
sedával jsem sám u ohně,
v noci pak ses mi zdála
jak tančíš v měsíčním světle.

můj kůn letí jak o závod,
už vidím tvé údolí,
už vidím tvé tee pee,
snad už brzy budeš ty
v mém náručí.

Kdysi jsme se toulali spolu
po lukách vykvetlých,
tvé vlasy vlály ve větru
a oči tvé se jako drahokami zdály být.

Už volá tě srdce mé,
už musím být blízko,
jako-by tvůj smích
zaslechlo mé ucho.

Už běžím naproti lásko má
a v náruči mé končíš.
Už nikam nechodˇ,
já nikam nepůjdu,
jsi navždy má
a já tvůj.

Jsi čistá duše, tak plná krásy,
budu ti stále zpívat
indiánskou písen lásky.
Květino moje,
květino prérie,
otevři mi srdce své
a poletíme ke hvězdám
indiánskou písen lásky
zpívaje.

Dnes toulám se u vod,
však s tebou v obětí,
touláme se po lese
s naší indiánskou písní.

Ta naše indiánská písen lásky
ví o nás vše,
že ty a já
jedno jsme.
Nyní stali jsme se naší hvězdou
kterou jsme vždy chtěli být,
indiánská písen lásky
nepřestává znít.