Všechno nemusí mít smysl

Pod hlavu složit měkký mech
jen zavřít oči na malou chvíli
a poslouchat hádání se vrabců
slyšet kytky pod ledem kvést
a nechat všechno jen tak plynout
a nemuset se nechat svést
a nechtít slyšet pravdu
je toho spousta
co já vím
tak tady sedím a skládám slůvka
snad pomohou mi nějak žít
a snít si sny své zakázané
a snídat rosu z kopretin
a smět chtít být do času
tím co se nesmí
co já vím
snad zdá se vám to jako kliše
jenže kde jsou ty časy
proradné
když všechny moje krásy
odešly do dálky
a všechny jistoty vzaly za své
a zůstalo jen bezpráví
a všechno co se nalže
je dneska pravdou uznané
je toho víc
co já vím
tak složím mech si pod hlavu
tam hnedle vedle toho kříže
jen chudý pocestný
jenž půjdem kolem
mi od lží a přetvářky
nepomůže
pomoz si sám
už znám ty rady
a snažím se já jima vést
a srdce při nich bolí
a svádí mě při tom z cest
už nechci dál
nechci výš
už vím
chci slyšet tu hudbu poslední
nechte mě zavřít oči
tiše
zítra v poledni