Zhroutil se mi svět

Několik špatných vět
a zhroutil se mi svět.
Litovat svých činů nestačí,
ale jsem bezmocná jako hnízdo ptačí.

Nechci ti "smrdět" (tak jak ty říkáš nedůvěře)
já ti důvěřuji převelice,
jen ta má zabedněná palice..

Stále pláču do polštáře,
utěšuje mě každý, kdo může.
Jediné, co by mě utěšilo,
by jsi byl ty, vedle mě a nastálo.

Koukám na naše fotky,
po tváři mi stékají opět slzy.
Vzpomínám na veškerou společnou krásu,
po tom všem ošklivém, pokládám se za husu.

Každý dokáže něco v sobě změnit,
jen je potřeba to najít.
Prosím o odpuštění obrovské,
jak by to znovu bylo překrásné...

(Věnováno nejúžasnějšímu človíčkovi na tomto světě, se kterým jsem cítila to nejkrásnější.. Mirčovi (mirrttemu))