sníh v očích a slzy touhy

Tehdy sníh,
do očí padal mi,
když spatřil jsem,
tvé oči blankytné,
co snad krásu všech moří,
skrývají v sobě
a tajemno zachytlo,
srdce mé v dlaň,
ve vlasech tvých,
sněhem postříbřených,
nádherná tvář,
která úsměvem,
tvořila zář.

Zář,
která hřála a stavěla dech,
jsem navždy jen tvůj,
nemohu, nechci,
vrátit to zpět.