Po cestách
Po cestách
Po cestách si sním,
míjím kamenné menhiry
dávných vztahů z minula.
Pohár naplněný bytím
v doušcích jen upíjím,
inkvizitor Lásky chtěl jeden lok.
Však pět cípů v kruhu,
stočilo se ve spirále
v protičase vzhůru.
Vítězí duch v karmínovém hábitu.
Zasvěcená věčnost,
rozpustila zlatá pozlátka
ve dvojsmyslném úsměvu
polonočních úsvitů.
Ochutnávám a připíjím
na pár doušků nádechů,
barvu krve,
na stíny pouště
a slunečné kameny u cesty.
A ony,
probublávají do bdění.
míjím kamenné menhiry
dávných vztahů z minula.
Pohár naplněný bytím
v doušcích jen upíjím,
inkvizitor Lásky chtěl jeden lok.
Však pět cípů v kruhu,
stočilo se ve spirále
v protičase vzhůru.
Vítězí duch v karmínovém hábitu.
Zasvěcená věčnost,
rozpustila zlatá pozlátka
ve dvojsmyslném úsměvu
polonočních úsvitů.
Ochutnávám a připíjím
na pár doušků nádechů,
barvu krve,
na stíny pouště
a slunečné kameny u cesty.
A ony,
probublávají do bdění.
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
TiskKomentáře
Pět cípů kruhu stočilo se ve spirále.
Až se mi z toho zatočila hlava.
Báseň parádní.
16.01.2008 19:34:00 | MalaIzis
Uklouznul jsem na pozlátku
úsměvu jas mě oslnil,
až slzy zchladily jej v krátku
by dvojsmyslu se ztvrdil styl
Nechat se vést na provázku,
čas příliš odebere sil
***
J.s.
04.01.2008 08:53:00 | j.c.
Pěkné znázornění.
Procházela jsem se také.
A nejdéle jsem byla u slunečných kamenů.
03.01.2008 21:00:00 | s.e.n