Již vlní se Tvůj šat s perleti třpytem
houfy úsměvů provází Tě strání
jak bílý kůň by nes Tě, pod kopytem
jiskrou zažehnuto vzplanulo mé přání
Tvé oči z nerostů, co neznám pojmenovat,
vždy, kdy spatřit smím je znenadání,
vymanit bych směl se z jejich tenat
a kouzlo jejich mě nedotklo se ani
V mraku výčitek však stanu pod zákrytem,
Ty, znalá čar, divů i citů mých
přání rouhavé ostrým setneš břitem
to smíchu Tvého pel když na mě dých
***
J.s.
05.01.2008 16:20:00 | j.c.
Tepe hřejivou láskou čarovnou,
Jí, které bylo do dlaní dáno.
Neumím popsat tu chvíli jinak než nádhernou.
Uschovám…
Ochráním…
Amen, je tu psáno…
Tvůj Miláček.
Tak, a teď mne ta tvá Láska asi kousne, že mluvím za ní, ale jsem dobrej, tak nebude první.
Je to nádherná báseň, nádherné vyznání a milovat a být milován, je tak-(no jo, už zase to slovo) nádherné…Mávám..
04.01.2008 09:49:00 | kouzelníček
Jak mohlo by být modré nebe
Bez nádherných básenek od Tebe :o)
Hladí, září a hřejou
na každého z nás se smějou :o)
Díky
Bee
03.01.2008 23:41:00 | Beepat
...a já zase posledníc , se z toho nevymocu , nebo či co ? Moc pěkná , Ty to ani jinak neumíš Jirka
03.01.2008 20:35:00 | kavec
Vždy dáváš co je potřebné.Vše je krásné,ale nejvíc se mně dotýká ta naděje.
03.01.2008 18:14:00 | s.e.n
Krásné, Cecilko. A taky mne moc potěšilo, že když jsem se rozhodla letos=teď :-) nepřemýšlet a prostě přijít, že na stránce potkávám právě tebe. Nějakou chvíli, to tady vypadalo cize. S tak krásnou básní, hřejivou :-)
03.01.2008 15:37:00 | Heda