Stýská se mi

Noc krajinou se tiše plíží,
něco uvnitř mě pak tíží
tíží, bolí, žebra svírá
opouští mě moje víra.

Ať je den a nebo noc,
stýská se mi strašně moc
a tak volám o pomoc.
Nikdo mi však nepomůže
ani krásná rudá růže,
cožpak potom poupátko,
nebo malé koťátko.
Co do náruče lehne si,
když pohladit chce, poprosí.
V lásce asi těžko může
člověk, strom či rudá růže,
nepomůže skoro nic,
mám srdce jenom polovic.
Ta půlka chce však přece víc.

Než trápit se a myslet pak,
kde zrovna jsi, jak máš se a tak.
Chci s Tebou být vidět a slyšet jen Tebe,
hladit Tě, líbat, cítit vedle sebe.
Být sluncem když mráz ukrutně zebe,
vždyť Země je kulatá a jen jedno je nebe.