Hrdlička

Lehce sem se probudil
a k oknu otočil.
Zavrkala do nočního ticha
prý že hodně spěchá.
Donesla mi psaníčko večeru k mojí postýlce
a že se hodně ulice.
Přiletěla z velké dálky
,že prý musí letět zpátky.
Tak jsem jí nabídl ošatku zrní,
ale holka hodně mě to mrzí.
Můžeš si trochu odpočinout,
pak donést báseň pro mou milou.
Led´přímo do nebe,
já budu myslet jen na tebe…