Unavená, vyčerpaná... Já vím, je toho na tebe moc, jenže podržet se musíme bohužel sami, nikdo to za nás neudělá. Nikdo se za nás neusměje, nikdo si za nás nepopláče, nikdo nás za nás neutěší a nikdo se za nás nepostaví na nohy...
Paradoxně je tohle asi nejlepší báseň, kterou jsem od tebe četla. Nestrojená, bez snahy o vnější efekt, jen hluboce prožitá.
07.01.2008 16:48:00 | Lisa.Ginmi