Zhasil jsem Hvězdu

Mé nebe bylo téměř prázdné,
Jen sem tam nějaká hvězda zhasne.
Chtěl jsem změnu, chtěl jsem žít,
Někoho zas políbit.

Nevěřil jsem v lepší časy,
Však byli to jen němé hlasy.

Tenkrát z nebe spadla maličká,
Velmi krásná Hvězdička.
Chtěla u mě zůstat déle,
Já říkám si: Úžasně a skvěle.

Jen pro ni jsem teď žil,
Tak jak jsem o tom dávno snil.

Stále více chtěl jsem brát,
Však ona nemohla mi to hned dát.
Její domov jinde byl,
A někdo tam s ní dlouho žil.

Bál jsem se co bude dál,
A špatně jsem se zachoval.

Já jsem hrozně velkej srab,
Neměl jsem sílu se s tím prát.
Proto v jedné slabé chvíli,
Řekl jsem Sbohem.
Již nemám síly...

A tím zlomil její srdce,
Chladné už jsou její ruce.

Kéž bude brzy opět hřát..
Až někdo jiný řekne:
Mám Tě rád!