Pro tebe vše

I modré z nebe toužím ti k nohám snést,
stuhou ze slunečních paprsků balené,
chci doufat, že budeš mé kroky dál vést,
po cestě neznámé, po cestě vzdálené.
Pro tebe chtěl bych vysázet záhony růží,
pak ti je všechny ze svého srdce darovat,
jsi princezna, po níž mé srdce touží,
chtěl bych se jednou z tvé přízně radovat.
Kvůli tobě bych si i srdce nechal vyříznout,
na dlani ti jej z lásky chci dát,
splním ti cokoliv, co můžu nabídnout,
je toho dost, nemusíš se bát.
Za tebou celý svět bych klidně obešel,
přes moře, pouště, oceány k tobě blíž,
jen proto abych tvůj hlas znovu uslyšel,
jsi pro mě vším a ty to víš.
Duhou z nebe chci dláždit ti cestu,
jako koberec ji před tebe rozprostřít,
chci obstát v tomto obrovském testu,
nejlepší výsledek v něm toužil bych mít.
Hvězdami chci svítit ti hustou tmou,
světlem provázet tě černočernou nocí,
počkám i staletí, snad jednou budeš mou,
máš mě naprosto v plné své moci.
Před hladovou smečku vlků se postavím,
abych tě před nimi mohl ochrátnit,
hrdě svou tvář nezdarům nastavím,
nechám se osudem ničit a bít.
Pro tebe oceány, moře, řeky vysuším,
pouště zaliju dešťovou vodou,
co vše pro tebe udělal bych, sám ani netuším,
to poznám asi až časem, dobou...