Když hvězdy pláčou

Když hvězdy pláčou
a noc jejich slzy polyká,
my se něžně milujeme.

Když hvězdy pláčou
a luna naříká,
nesmrtelnost slibujeme.

Když hvězdy pláčou
a ráno ještě nemá zrození,
šeptáš, že jsem jediná.

Když hvězdy pláčou
a ještě nezačalo modlení,
říkáš, že jsem sladká květina.

Když hvězdy pláčou
a tma je ve své šaty halí,
můj však k zemi klesá.

Když hvězdy pláčou
a spí hvězdáři znalí,
hříchy nikdo nepotrestá.

Když hvězdy pláčou
a sedá na ně němý prach,
mne hladí horký dech.

Když hvězdy pláčou
a čas prohrává ve všech hrách,
utápím se ve tvých rtech.

Když hvězdy pláčou
a půlnoc sladce usíná,
moje tělo taje jako led.

Když hvězdy pláčou
a luna skládá hlavu do klína,
řítíme se peklem hned.

Když hvězdy pláčou
a objímá je ze dne bázeň,
dvě těla se jako jedno zdají.

Když hvězdy pláčou
a pod nimi horká vášeň,
naše rty se touhou tají.

Když hvězdy pláčou
a čas ranní je tiše kolíbá,
andělé nad námi se slitují.

Když hvězdy pláčou
a nikdo už se nedívá,
všechny vědí, že ti dva se milují.

Když hvězdy pláčou
a noc jim vzal letní den,
říkáš, žes dal, cos chtěl dát.

Když hvězdy pláčou
a do vínku jim dal sen,
jdem my vášní opilí spát.