Hop !

Hop ! přes potůčky a kamení,
až ke studánce,kde voda pramení.
Hop ! přeskočila první etapu svého života,
co ji na svět přivedla.
Hop ! přes krásnou květinku,
aby neuškodila ji, sic jen na malou chvilinku.
Hop ! teď skáče z jedné třídy do druhé,
sem tam nějaká pětka přibude.
Hop ! chce skočit ke sluníčku
a zabarvit tak svou něžnou tvářičku.
Hop ! další etapa života je zlá.
Ta ji lásku přivedla.
Hop ! málem zakopla o kámen,
s tou láskou byl pak amen.
Hop ! z jedné lásky do druhé
však teprv přijde ta největší chvíle.
Hop ! a už tě má v mysli,
co nade vším se zamyslí.

Potkala tě takhle z rána,
poté za to byla tuze ráda.
Dlouhá léta to byla,
co ti takle věřila.
Kytky jsi jí nosíval,
a přiblble se usmíval.
Měla ráda tvá ústa,
která vydávala ta líbezná slůvka.
Tvé oči však nejraději měla,
při pohledu do nich se jen chvěla.
Pak udeřil mohutnej zvon
a přišel velký zlom.

Hop ! už zase skáče po cestičce,
vzpomíná, na pikniky na louce
Hop ! už je opět sama,
neuslyší už nikdy tvá slůvka zrádná.
Hop ! najednou odskočil jsi od vaší lásky,
už nehladil její vlásky.

Chtěla by to všechno vrátit,
za to ty jdeš jinou vábit.
Jak to má teď vydržet ,
ty její jsi byl celý svět

Víš co by ti chtěla říct?
Spustu krásných slovíček,
nejraděj však ze všeho,
že Miluje Tě , Ty něho...