Vzpomínání

Je neděle, slunce vstalo,
paprskem mě polechtalo,
vzpomínky mé bloudí mylí
hádej, na co všechno asi myslí.

Jak jsme spolu prožívali jeden den,
krásný jako noční sen,
protkaný něhou a vášní,
kdy jsme byli oba šťastní.

Zapomenout se to nedá,
jak nádherná byla ta středa,
kdy se mé tělo i duše spanilá,
sítila štěstím jak opilá.

Nemohu si s tím pomoci,
asi mě máš ve své moci,
nejen pro tu vášeň sladkou,
chci abys byl mou pohádkou.

Už se nesmírně těším zas,
až uslyším Tvůj milý hlas,
vrhnu se do tvé náruče
a srdce se nám štěstím roztluče.