Cestou svou

jemné chvění cítit v těle
pohled očí
v krku se ti svírá
touha jako ton co se line

život jako chtíč
kterého nemůžeš dosáhnout
co nejvíc chceš
to nedostaneš

jen melancholická hudba zní ti v uších a ty víš
že je pozdě na lásku

tak co zbývá
jen vzpomínkou se nemůžu hřát
srdce se nechce odloučit a jít svou cestou.

srdce pláče, je pozdě, krev jako slzy kutálí se cestou do zapomnění..