OSTRÁ SLOVA

Otočil jsem větu
zněla jako její líc,
snad pochopí mě pokud střetnu
se s její tváří .
Plochou stranou nože pohladím svou tepnu ,
Krví posvětím prs hladší než-li slova ,
která jsem napsal pro potěchu
zlámat kolouší rohy ,
jen poslyš si, jde to ztuha
obrátit sen v probuzení ,
oslepla jsi lysou vrbou
o ochab svého údu ,
pro tebe jsem opět krysou
ty pro mě zůstala jsi zrůdou ,
v převleku smutné panny
davajkou ji přezdívali ,
jiného jména si nezasloužíš
pokud péro v tobě smočím
odpustím ti jako ježíš.