Pomněnka a já
Pomněnka a já
Anotace: Báseň o citech, které mě drží nad vodou. Věnováno jednomu človíčkovi, kterému za to všechno vděčím. Já... já jsem teď ta pomněnka...
Za měsíčních paprsků,
loudám se s myšlenkou,
jenž svazuje srdíčko,
co stává se pomněnkou.
Modrý má život,
překrásnou tvář,
chce se jen mihnout,
přes měsíční zář.
S láskou je šťastná,
láska je záchrana,
potopit nemůže,
jinak je nahraná.
loudám se s myšlenkou,
jenž svazuje srdíčko,
co stává se pomněnkou.
Modrý má život,
překrásnou tvář,
chce se jen mihnout,
přes měsíční zář.
S láskou je šťastná,
láska je záchrana,
potopit nemůže,
jinak je nahraná.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
sice je tam chybička, zlatíčko, ale už jsem tě upozornila a všiml sis, takže odpouštím:-D Jsi moje vše!
14.01.2008 17:58:00 | kraaska_