Procitnutí

Tvůj úsměv smetl prach
stoletý prášek touhy
zasypal okamžik pouhý
Bílá křídla neměla strach
a jak čas běží
zbídačená na zemi leží
Tvé oči vzdálený ostrov soukromí,
v kterém místo pro mě není
Tvé ruce hřejí,
když se mého těla dotýkají
přesto na duši rampouch visí
Byli jsme,
ale už je to kdysi
Milenci,
bez svědomí
Křehká láska vejpůl se zlomí
zbičovaná duše hnízdo nenachází
Tvůj chtíč byl mnou sytý
vzal mi smích a rval se s mými city
Tolik mi teď schází pohlazení
ze snů v probuzení
vcházím do vězení