Když jsou slova zbytečná

Když jsou slova zbytečná
a samota prostor přikrývá.
Ty jsi stále skutečná,
kdo mluví, ten se nedívá.

Když jsou slova laciná,
ač na povrchu zlacena,
pochází z úst zlosina,
ještě nejsi ztracena.

Když jsou slova prázdná,
vyslovit jen krásná,
znějí jak z úst blázna,
probuď se už ze sna!