Otlak po Tobě

Zůstal tu otlak po tvém těle,
vtisknut do deky v postel dřevěnou.
A já, dotekem, možná směle,
držím pokrývku, pevně sevřenou.

Cítím Tvou vůni, ještě tu zbyla,
slyším Tvůj smích zdi ho zachytily.
V otlaku těla, bych se utopila,
kdyby na moment, aspoň mi slíbíly.

Život s Tebou..

Vidím Tvé oči, v paměti utkvěly,
a stopy polibků v Tvář mou se vpily.
Vzpomínky na víkend v myšlenkách zůstaly,
dny, kdy naplno jsme žily.

Jeden pro druhého ..

Možná je sobecké, nevnímat okolí,
a pokud to hříchem, chci v něm dál být !
Závist a zloba, druhých mě nebolí,
navěky pro nás dva, já chci Lásko žít !

Navěky a déle ..