ZOUFALÉ OTOKY

Vnitřní boj s otupělostí
s nasáklou hlavou
nestíhajících tvorů
podezírám sám sebe
z nevěry k nic neříkajícímu defektu
začínám i přemýšlet
co napsat aby má slova měly smysl
jenže je to jinak
až nyní zjišťuji
pochybuji o mé genialitě
jsem přesvědčen že síla není ve mně
ale v otocích plačících pro právo
Chraptit a chrchlat slova
nemající žádný význam
jsou to otoky v mé hlavě
nechtějí se vzdát šílenosti
jen se posmívají a zpívají
slova do mých dlaní
kde si přečtu jejich povídky
nestíhám se dívat
ani na monitor
v podstatě nepíši já
ale ta podivná opuchlina
vysmívající se všemu
čemu nerozumí
Potřebuji ji vyříznout
jako jsem vyříznul závislost na lásce