Zlatovlasá kráska

Ve chvíli kdy jsem tě spatřil,
mé srdce se rozbušilo
hlasitým a zběsilým tempem.
Ve chvíli, kdy tě mé oči uviděli,
byl jsem opojen tvou krásou
a září tvých očí
má zlatovlasá krásko!

Tvé vlásky ležely ti na ramenou
a roztomilá čepička na hlavě,
chtěl jsem jen hledět do tvých nádherných očí
a za ruku tě držet.

Pak začal jsem
přít se sám se sebou,
zdali mám jíti vílo za tebou.
Vždyt´ můj svět je tak složitý
pro ostatní pochopit!

Ve chvíli, kdy jsem tě spatřil
má zlatovlasá krásko,
nevěděl jsem,
zdali mám tě držet za ruku
či dál býti jen pozorovatel
hledajíce konečné pravdy života
ve své samotě a duši.

Jsi krásná
má zlatovlasá dívenko,
ale žiji ve dvou světech
a porozumí mi jen ten,
kdo žije také tak.

Chtěl bych tě držet
a líbat něžné rty,
ale srdce své jsem už Bohu dal,
at´ On naloží s námi tak,
jak chce On sám.