Most Naděje

Přecházíš znovu most Naděje
(sama nevíš pokolikáté)

Znovu ta potřeba

Ze všeho svléknout se
Pobýt sama sebou
Chvíli vnímat vlastní život
Chvíli . . .
. . . projít se svým vlastním vesmírem

Přecházíš znovu most Naděje
(sama nevíš pokolkáté)

Znovu ta potřeba

Vzpomenout nápěv své melodie
chtělo by se jí rozeznít
a naslouchat ozvěnám
jak se vrací zpět

Když později vyprávěla
o své Cestě
po tváři svezlo se pár slz

Bolestná žízeň po citu
uprostřed nekonečné pouště . . .
(ale kdo nestrádá . . .)

Přecházíš znovu most naděje . . .
(sama nevíš pokolikáté)

Znovu ta potřeba

s p o l u p a t ř i č n o s t i

a dohlédnout k zítřku

Chtělo by se něhou podarovat
Tvé osiřelé tělo . . .
Chtělo by se zlehka polaskat . . .

Chtělo by se ukojit Tvou žízeň . . .