Anděl pomsty

Brečíš, slza ti stéká po tváři,
nevíš, jestli ti úsměv na tváři někdy zazáří!
Černý je pokoj, šat tvůj též,
snažíš se vyšplhat na nejvyšší věž.

Na věž, kde najdeš radost a lásku,
já vím, toužiš potkat znovu tu krásku.
Tu, co tenkrát stála v mlze,
úsměv měla krásný, ale smála se drze.

Nenávist v očích a úsměv drzý,
neboj, ta pomsta přijde brzy.
Oči červené, tvář bílá,
stojí tam dlouho, znuděně zívá.

Čeká tam dlouho na správný čas,
možná je krásná, ale duší je ďas.
Ublížils dívčině, ze skály skočila,
kde jsou ty časy, kdy se ve tvých očích topila.

Stojí tam v mlze a čeká dále,
je to anděl smrti a píseň pomsty na loutnu hraje.