Mé srdce dávno není mé

Mé srdce dávno není mé,
už patří zpola tobě
a bije,tepe v tónině,
v rytmu,ve tvé době...

Jak s klevírem ty si s ním hráš
v mol a také v dur
a snad to ani nevnímáš
a zpíváš jemu kůr.

Tak tančí jak ty zpíváš jemu,
mé srdce dávno není moje,
to své jsi dala kdoví komu
a zanevřelas na nástroje.

A tak mé srdce rozladěno,
přestalo si zpívat,hrát,
jen tiše šeptá tvoje jméno
a touží,touží umírat...

Já prosím pouze o jediné,
vrať mi moje srdce zpět,
snad v písni všech dní zapomene
a za čas se zas bude chvět.

Snad za čas zase bude zpívat
o lásce a pro ni,
zvesela se na svět dívat,
zatím slzy roní...