Chyba

jen tak sedí,o životě přemýšlí
má obav hlavu plnou a tak verše vymýšlí
chce do světa vyřvat co trápí ji moc
o čem zda se ji každičkou noc
co nejradši by chtěla vrátit
nechce se už dále trápit
a proto teď svěří vám tu bolest svou
to co trápí ji nejvíc, tu pravdu krutou
to ze milovala ho a miluje stále
ze možná (určitě) udělala chybu a lituje toho neustále
potlačila city své, chtěla byt silná ,nezávislá
(proč vlastně?)
to že jej ztratila pak těžce nesla
prý budeme kamarádi, přátelé nejlepší
řekla to (vzpomínáš? tam v zimě u řeky), huž to nikdy nevrátí
huž to co je mezi nimi nebude nikdy lepší
už srdce své pro ni znova neztratí
propásla svou šanci a on ztratil srdce své pro jinou
krutý trest pro holku nevinnou..
(nemyslíš?)