Z rozpaky se dotýkám

Z ornamentu Tvého šatu,
chtěl bych prsty ladně číst,
v duši neklid, spousta strachu,
snad Tě mohu políbit.
Snad již mohu svoje ústa,
ke Tvým něžně přivinout,
v hlavě zmatek, chvíle dusna,
když Tě zkouším obejmout.
Neutíkej Lásko moje,
chci se Tě jen dotýkat,
nejsme přeci chladné stroje,
co umí jen počítat.
Pohlaď moje pokušení,
zkus mě teple obejmout
a pak z Tvého zcitlivění,
lásku můžem odemknout.