Pirát

Plul si pirát širým mořem,
pohazoval starým nožem.
Hledal poklad mnoho let,
podle těchto prostých vět:
Podél břehů Afriky,
tam kde rostou dva fíky,
nachází se mezi nimi poklad vskutku převeliký.

Netušil co vlastně hledal,
pokoje však tomu nedal,
náhle spatřil u břehu fíky,
vzdával k nebi velké díky.
Uviděl tam také truhlu,
zatřepal s ní..žádný zvuk.
Pomyslel si: Žádný poklad, když není hluk.
Odhodil ji a začal řvát: Já hlupák plul jsem dvacet roků,
nachodil jsem spousty kroků,
k čemu mi to vlastně bylo?

Tápal,hledal odpověď,
poradil mu až vševěd:
Chlapče, v truhle byla láska k dívce,
kterou jsi měl tolik rád,
neměl jsi to rychle vzdát.

Pirát plakal, hledal znova,
začal věřit snad i v Boha.
Neměl již hoch síly dosti,
podlomily se mu z toho kosti.
Starý nůž mu spadl na hruď,
prorazil i ostřím srdce,
na lodi své zemřel prudce.

Ten nůž, co ho zabil, nazýval se naděj,
kterou navždy ztratil.