Naděje ve Tvém nitru

Jsme tu jen na skok lásko má,
život nás jistě přežije,
ač moje hrdost nesklonná,
jednoho dne uhyne.
Světlo se změní v stíny,
šeď se rozprostře kolem nás,
duši mou popadnou splíny,
a místo boha nastoupí ďas.
Těžko je soudit život náš,
těžko je soudit v tomto čase,
snad náznak naděje, který je v nás,
rozprostře vzpomínku v celé své kráse.
Vrásky se vyhladí, ztmavne i vlas,
tělo zas omládne na krátký čas.
Čas, který prožívám,
prchlivý býti zdá se,
radostí nezpívám,
neb křeč už mám v hlase.
Nadějí jedinou, která mi zbývá,
být chvilku nadějí,
která se skrývá,
skrývá ve Tvém nitru.