Konec snění

Jeden zvrat a svět je plný zkázy,
Tak jako když spadne květina,
Zbudou jen střepy z vázy.

Tak jako prázdná duše, prázdné srdce,
Proč proti tomu máme holé ruce?

Stačí málo,
Jen jednou zakopnout.
Co přijde pak?
To nejde předem uhodnout.

Možná to vyjde!
Možná se nic nestane,
Však ve většině případů,
To krásné se ihned rozpadne!

Myšlenky jsou jen iluze,
Jen milosrdný štít proti realitě.
Avšak nikdy se jich nezbavíš,
Ani když jsi sám na orbitě.

Myšlenky-snění říká: „Vše je v pohodě!“
Ale všechny okolnosti směřují k neodvratitelné nehodě!

Instinkt je něco, co přes myšlenky pronikne,
Ale myšlenky jsou v přesile a instinkt ihned zanikne.

Pak vše končí pláčem…
Srdce obaleno neprostupným fáčem.

Někdo je teď šťastný.
Nejsem to já – ovšem…
Navždy… navždy je teď po všem…