Poslouchej... (part I.)

Řekni: "Svět!"
Budu ti vyprávět
o místě na zemi,
kam nikdo nechodí...

Atento!
Je podzim,
rozlila se světel záře
a prší.
Ulice mokré v dešti pláčí,
stará avenue už ztratila lesk.
Vlhko a chlad tudy kráčí
a přece se třpytíš,
skrz okno
poseté kapkami,
zůstal jsi v dáli jediný...

So Many Nights
a tato jediná
mi v mysli utkvívá.

So Many Nights
a tato jediná
navždy zůstává.

So Many Nights,
ale tato šeptá
a na stíny se neptá.

So Many Nights
a tato jediná
jak krásně se vzpomíná...

To šťastné Blues
našich úst
zas bude hrát a hrát
jednou, dvakrát, třikrát, čtyřikrát...