Nikdy nestačím vše

Nikdy ti nestačím říci vše - co bych opravdu rád,
ani nestačím ti věnovat tolik polibků - co bych chtěl,
ručičky hodin jsou prostě neúprosný kat,
ale jak ovládnout je - to bych "prosím pěkně nevěděl".

Snahu mám - chytám je a jindy popoháním!
Co je to platné zase skáčou zpátky,
tak zdá se - že nic nezachráním,
prostě na tok času jsem moc krátký.

A přece dokážu jej ošálit,
a přece si ho rád dobírám,
když nejsem s tebou tak si začnu snít
a další třeba "hoďku" si s tebou užívám.

To je prima, to se mi líbí,
hovor plyne dál jak voda v řece,
někdy dohady, někdy sliby,
hebké políbení a sakra - přece!

Přece to není tak úplně ono,
náruč mám prázdnou - nemohu vzplát,
volám po vteřině - kdy na stereo se mění mono
a toužím kouzlením si tě lásko přivolat !!!