Trápení lásky ...

Plazím se močálem tím libým bahnem
Topím své srdce jedovým hadrem
Topím jej v hladinách černého smutku
Proč bolí láska ? To nevím, vskutku …
Plazím se bahnem z lidského prachu
Víš ? Bojím se že už se neubráním svému strachu
Stačí jen chvíle – vzít ten nůž do ruky
Při Boží síle – umírám z výroky
Z výroky k Bohu, proč vlastně stvořil mě ?
Nemyslíte že lepší by bylo, kdyby zabil mě ?
Kdyby mě zabil už dávno předtím
Před tím, než kdosi mi napsal –tak měj se, zatím …
Piju kalich hořkosti, ač nevím proč
Stačí když zařveš jediné – skoč !
Já skočím ze skály, z vrcholku temného
A nebudeš mít už trápení, co řeknu trapného