Slib

Dal jsi mi opět nesplnitelný slib.
Slib, kterým jsem žila
a s ním věřila, že bude mi líp.

Snila jsem, že s tím slibem
my dva blíž si budem.

Byla jsem květinou, kterou
utrhl jsi pro její vášnivou krásu.
Byla jsem tou jedinou vteřinou,
kdy chtěl jsi dát stop letícímu času.

Byla jsem obláčkem strachu
v tvé rozervané duši.
Byla jsem malinkou jiskřičkou
- oheň probudila v tom nesmělém muži.

Byla jsem větrem plným síly,
jenž vábí a míří hrdě k svému cíli.
Bylá jsem hedvábnou odměnou,
tvou dlouhodobě vysněnou.

Byla jsem dlaní, co pohladí,
je stále s tebou a nezradí.
Byla jsem teplým dotekem tvých rtů,
hřála jsem a pálila za chladných dnů.

Byla jsem kouzelnou pohádkou,
kterou po nocích číst si mohl.
Byla jsem tvou rozkvetlou zahrádkou,
jistotou, kam jsi slastně ulehl.

Dal jsi mi slib a s ním vším jsem byla.
Bez něj jsem jen vybledlá víla.

Jsem motýl s polámanými křídli,
toužím vzlétnout ke svému cíli.
Jsem píseň, v které chybí slova,
přeji si znít a zpívat zas a znova.

Jsem studánka, která už dávno vyschla,
chtěla bych zas napojit tvá žíznivá ústa.
Jsem půlka zlomeného srdce,
jen ty druhou půlku máš ve své ruce.

Jsem sluncem, jenž nehřeje,
schovaným za černými mraky.
Jsem touha bez krásné naděje,
snad radši ukryji se taky.

Dal jsi mi opět nechtěný slib.
Já hloupá měla vědět,
co opět bude se dít.