Loutna bez hráče
Jsem smutná jak loutna, která nemůže hrát,
jako člověk, který se nemůže smát,
jako holka, která nemůže kluka milovat,
jako mrtvý, který se nemůže ze života radovat.
Slzy mi stékají po tváři,
na nebi už naše hvězda nezáří.
Žár mého srdce už uhasl,
když oheň v něm přestal plát,
když jsi mě přestal milovat,
do plachty plné lásky přestal vítr vát.
Sbohem lásko, tisknu ti ruku naposledy,
už zbydou jen vzpomínky a neprolomené ledy.
Komentáře (0)