Přání pána Boha

Když vidím tě jít ulicí,
cítím své srdce bijící.

Když vidím tě autem jet,
mé srdce roste jako květ.

Myslím na tebe nocí i dnem,
zda spolu ještě někdy prožijem.

To co jednoho zářiového dne,
kde ruka ruku v parku mne.

Polibků pár jsi mi dal,
lehounký větřík vál.

V tu chvíli krásně mi bylo,
přála jsem si,aby to neskončilo.

Čas byl chvíli jen a jen náš
a já se ptám,jestli rád mě alespon trošku máš.

Na odpověd stále čekám
a předčasně se reakce tvé lekám.

Tak proč trápíš mě dál,
nechci aby jsi mi lhal.

Radši pravdu mi řekni,
očkem naposledy na mě mrkni.

Pochopím že nemůžu tě mít,
z nebe mi bude stále lít.

Bez tebe nemá život můj smysl,
zbude mi jen bolavá mysl.

Tak neohlížej se a jdi dál,
pán Bůh si to tak asi přál...