Jsi bláhový...

Ach, prosím, nech mě.
Nech mě už být.
proč v noci i za dne
mám s tebou se bít!

Máš pohled zastřený.
Úží se ti zorničky,
jsi mládím zblázněný.
-vždyť jsi tak maličký!

Očima slibuješ,
prosit si troufáš,
srdce své nekryješ.
v bláhové doufáš.

Jsi bláhový.
A krutý...

Tvé lepší já
snad snaží se vynikat,
to druhé jej přebilo...
coč musels tak bezohledně
síť přátelství potrhat!

Tak nutíš mě, ač netušíš
každé slovo vážit,
v každém hledám, aniž víš,
jak ti neublížit...

Tvá bláhovost je slepá.
a bezohledná...