Modlitba za lásku

Můj lásky svět uzavřel se v tichý chrám
z citů kámen, z kamene kraj
v klínu hor Naděje klidně spí
než světlo světlem srdce zastíní.

Vrata ze snů růžových, z cukru bílý práh
kdo rád by vešel v chrámoví, musí nejprv zaklepat.
Až na ty dveře zaklepeš, a né abys vtrh
jak prudký vichr půlnoční
co trhá něze šat,
vprostřed síně smuteční uvidíš ji spát
na oltáři s vrásky v tváři
lásku zaživa pohřbenou.

Hladí lehce píseň vrabce za okny
rakev její skleněnou
by vrátila se duše její
dřív,než vrata těžká před ní zabijou...