Rozchod

Stojíme uprostřed světa
vůbec ne na zemi.
Prý s naší láskou je veta
je to divné,zdá se mi.

Vítr fouká,noc nás obklopuje,
však jeden od druhého se čím dál víc vzdaluje.
Máme od sebe dál než pól k pólu
a oba jsme se přiklonili k sólu.

Půjdem si svou cestou
každý sám
a já už teď slzy v očích mám.

Padne jen pár vět
u mě například budeš mi chybět.
Bude mi chybět tvůj smích,
bude mi chybět tvůj hlas.
Tys odpověděl jen
třeba se někdy potkáme zas.

Usmál ses,poslední polibek padl
já už teď jen vzpomínám,
jak lásku jsi mi kradl.