Slečna Neznámá

Slečna Neznámá

Dvě kočky chlupaté,
sotva se pohybují,
pohledy Neznámé,
upřeně je pozorují.

Zahalená do tmy,
jako tahle noc,
měsíc září a já volám,
o pomoc.

Neznámá mě
uhranula,
hluboký cit
probudila.

Je jako anděl,
oblečený v černém,
uvíznuvše navždy
v srdci mém.

Chtěl bych ji políbit
a obejmout,
ona jen: „Pšš,
jinak kočky odběhnou.“

Unaven a zmatený,
domů se vracím,
ve vlastních citech,
se ztrácím.