Příběh mojí první velké lásky

Kdybych jedno přání měla...
vrátit čas.To bych chtěla.

Lituju toho co se stalo
a nebylo toho málo.

Málo,ale ne zas moc,
milovala jsem tě a to moc.

Oslovil's mě nesměle a přesto tak krásně.
A já tajně doufala,ať to nikdy nevyhasne.

A co bylo pak to je přece jasné,
bylo to tak zvlášní,a přesto tak krásné.

Kráčeli jsme ruku v ruce,
byli jsme dva však měli jedno srdce¦.

Krásný byl ten týden celý,
pak však nastal ten víken temný.

Víken návratu zpět sem.
Rychle skončil ten náš sen.

Když jsme byli doma,bylo to tak jiné.
Jiné místo,a taky jiní lidé.

Proč si na mě neměl čas?
Tolik mi chyběl ten tvůj milý hlas!

Pak už jsme to nezvládla
a napsala ti jasně,
že to mezi náma končí
a od té doby píšu básně.

Do básní teď ukrývám bolesti a slzy.
Snad to všechno přebolí a bude to už brzy.

Proč se to vše stalo,to ví jenom osud.
A že jsem ti řekla ano,toho nejituju dosud.