Vítr

Vítr fouká lehkým vánkem,
lístky stromu se vlní blahem.
První pusa lásky náznak,
když miluješ je to zázrak.
V bouři jemnou vánek se mění,
lístek na stromu již není.
Z dotyků teď mazlení je,
okolo nich láska duje.
Z bouře je již uragán,
z lesa zbyl jen velký lán.
Není pochyb, co je dále,
hýčkají se, milují se.
Velký vítr ustává,
Louka klidnou se stává.
Krásná láska podmaňuje,
kdo miluje, vždy přežije.
Vánek nebo uragán,
s láskou jsi tu velký Pán.