Zlá moc

Zlá moc osudu snad tomu tak chtěla,
když na má již dosti zkoušená bedra
vroucího oleje lije další vědra.
Snad kdyby jen soucitu trochu měla.

Ptám se ve vší slušnosti proč mě takto zkouší?
Proč zakryla mi oči a zatemnila slunce jas
a ve tmě přede mnou teď tančí nejkrásnější ze všech krás?
Hraje si se mnou jako s rybou na souši.

Zlá moc osudu snad tomu chtěla tak,
když zákeřně mou mysl ovládla
a ta pod její vůlí nešťastné lásce propadla.
Jenom z čisté zoufalosti teď píšu další brak.

Snad i z nejhorší situace je východisko přece.
Zahodit strach a vydat se za tou,kterou ani ve snu nenapadne,
že všechny mé city k ní nikdy nebyly chladné.
Ale s větší šancí na úspěch mohu jít škádlit lva do klece.
(A nebo si jen tak plavat s náhrobkem v řece.)