Myšlenka na Tebe

Jsi pro mně jak živá voda
v níž síla, láska, touha splývá,
pro věřícího věčná spása
srdce mi pak šílí, jásá.

Cítím, že jsi všude se mnou
světýlko když nocí temnou
bloudím, tápu, hledám bezpečí
co cítila jsem ve Tvém náručí.

Když láskou jsem byla objatá,
slovy cos říkal dojatá,
tak nádherně na duši hlazená,
až třásli se mi pak kolena.

Myšlenka až z toho mrazí
jak tiskli jsme se k sobě nazí,
zastavit čas jsem si přála
když s vlasy Tvými jsem si hrála.

Polibky Tvé popsat nejde
jak bránou ráje když se vejde,
spolu s Tvými doteky
jsem poblázněná navěky.

Vysvětlit snad ani nelze
jak v harmonii, něze, touze,
naše těla v jedno splynou
myšlenku pak nemám jinou.

Lítám si kdesi v oblacích
jak tichý padající sníh,
co zvolna se k zemi snáší
jiskry v očích neuháší.

Tvář a pohled prozrazuje
co se uvnitř všechno děje,
co tělo vnímá, duše cítí,
když láska hřeje, oči svítí.

Proč máme se pořád jen soužit
a jeden po druhém toužit?
Co smát se a navzájem počítat vrásky
dávat si každý den trochu té lásky?